Náhradní plnění

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ukládá zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru (průměrný přepočtený počet zaměstnanců) povinnost zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením.

Například zaměstnavatel s průměrným přepočteným počtem 100 zaměstnanců má povinnost zaměstnat 4 osoby se zdravotním postižením.

V případě, že zaměstnavatel neplní povinný podíl zaměstnanců se zdravotním postižením, má povinnost odvést do státního rozpočtu částku ve výši 2.5 násobku průměrné mzdy v minulém roce za první až třetí čtvrtletí.


Hodnoty odvodu, nebo náhradního plnění dle počtu zaměstnanců v roce 2023


Počet zaměstnanců 25 50 100 200 500
Povinný podíl ZP (4%) – osob
Roční povinný odvod při nesplnění PP (v Kč)
Náhradní plnění - odběr (v Kč bez DPH)

Kalkulátor náhradního plnění

Vyplně prosím informace o Vaší firmě


Pro splnění povinosti musíte:


* Výpočet je pouze orientační

§ 81 zákona o zaměstnanosti umožňuje zaměstnavatelům tuto povinnost splnit také odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% zaměstnanců se zdravotním postižením.

Naše daňová a účetní kancelář zaměstnává přibližně 70% (cca 15) osob se zdravotním postižením. Odebíráním veškerých našich výrobků a služeb (tj. náhradním plněním), mohou naši klienti plnit povinný podíl dle zákona o zaměstnanosti a předejít tím nemalým povinným odvodům do státního rozpočtu.



Povinnost zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením - OZP zaměstnavatelé plní:
  • zaměstnáváním OZP v pracovním poměru,
  • odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám (tzv. náhradní plnění)
  • odvodem do státního rozpočtu
  • vzájemnou kombinací způsobů

Výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat 2,5 násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Odvod do státního rozpočtu poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku prostřednictvím Úřadu práce. Nesplní-li zaměstnavatel tuto povinnost, stanoví mu krajská pobočka Úřadu práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu rozhodnutím v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává místně příslušný celní úřad podle sídla zaměstnavatele.

Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění (zaměstnáváním OZP nebo náhradním plněním), je zaměstnavatel povinen do 15. února následujícího roku písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce.

Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců.

Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a výpočtu plnění povinného podílu OZP upravuje vyhláška č. 518/2004 Sb.

Do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru.

Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a výpočtu plnění povinného podílu upravuje vyhláška č. 518/2004 Sb.

Do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru.

Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl

Celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním roce, zvýšeného o neodpracované hodiny

  • v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské
  • v důsledku čerpání dovolené na zotavenou,
  • z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele
  • z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu nebo mu podle § 192 odst. 1 část věty druhé za středníkem zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu nepřísluší
  • v důsledku ošetřování dítěte nebo péče o ně nebo ošetřování jiného člena domácnosti, za které náleží ošetřovné

a celkové stanovené týdenní pracovní doby bez svátků připadající v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu.

V případě, že zaměstnavatel provozuje svou činnost pouze po část kalendářního roku, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel činnost vykonával.

Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako součet průměrných přepočtených počtů zaměstnanců pracujících v jednotlivých pracovních režimech.

Náhradní plnění je způsob, jak může zaměstnavatel ušetřit vlastní finanční prostředky a zároveň podporovat chráněná pracovní místa osob se zdravotním postižením – OZP.